MASÁŽE

DOTEKY A MASÁŽE

Dotek je specifický způsob kontaktu a komunikace, který napomáhá k

citlivějšímu vnímání a reagování na potřeby lidského těla
rozvíjení schopnosti empatie
nalezení vlastní identity
vybudování si sebedůvěry, pocitu jistoty, spokojenosti, štěstí a žádoucnosti
obnovení životní síly.

Dotek je také instinktivním vyjádřením pocitů v mezilidských vztazích a záležitostí vzájemného sdílení prožitků. Ztráta fyzického kontaktu může vést až k vážným zdravotním, psychosomatickým a duševním poruchám. Proto se naučte magii doteku a provozujte ji co možná nejčastěji.

Po dlouhá staletí se jako jeden z prostředků k tlumení bolestí a uzdravování nemocných používalo přikládání rukou na bolestivá místa na těle. Nejjednodušším (a zřejmě i nejstarším) účinným způsobem takovéto léčby a nástrojem dotekové komunikace se stala masáž.

Masáže, jakožto starověké umění léčivých, systematicky prováděných doteků, ve svém důsledku

uvolňují napětí ve svalech a zlepšují svalový tonus
optimalizují kloubní pohyblivost
stimulují krevní oběh a lymfatický systém, odstraňují toxické odpadní látky
mobilizují trávicí soustavu - harmonizují proces asimilace a vylučování
regenerují buněčné enzymatické procesy, napomáhají obnově buněk a prospívají kvalitě kůže
omlazují a vylepšují celkový vzhled
uklidňují autonomní nervovou soustavu, podporují koncentraci a pozornost
zbavují pocitu neklidu, nervozity, nervového napětí, podrážděnosti, zlosti, apatie, frustrace, deprese, stresu, strachu, úzkosti, zoufalství, smutku a melancholie
působí na emocionální vyrovnanost a zvyšují sebevědomí a pocit vlastní důležitosti
obnovují rovnováhu fyzického a psychického zdraví jedince
pozitivně ovlivňují všechny aspekty života.

Na nejvyšší úrovni mohou masáže představovat určitou formu meditace.

HISTORIE A SOUČASNOST MASÁŽÍ

Historie masáží sahá až do 5.století před naším letopočtem, ale první dochované písemné zmínky o prováděných léčebných masážích pocházejí z 3.století
před našim letopočtem. Velkého rozkvětu masáže zaznamenaly až v průběhu našeho letopočtu - zejména pak v 5.století, 11.století, 16.století a 19.století, kdy byly vědecky propracovány systematické zdravotní masážní postupy a jejich estetické zásady. V různých kulturách se postupně vyvinuly specifické a originální terapeutické postupy - dnes existuje až 100 různých druhů masáží, které se vzájemně prolínají a doplňují.

Na Východě, především pak v Asii (např. v Japonsku, Číně, Tibetu, Indii, Indonésii, Malajsii či Thajsku), jsou masáže součástí celoživotního stylu, jehož principy jsou univerzálně použitelné pro každého, kdo chce prožít dlouhý, zdravý, kvalitní, tvůrčí, šťastný a spokojený život a dosáhnout harmonie těla, ducha a mysli v souladu s přírodními zákony, které plně respektuje. Východní masáže jsou diagnostickými, preventivními a léčebnými metodami alternativní přírodní medicíny. S přihlédnutím k individualitě a originalitě každého člověka se pracuje na všech úrovních lidského těla - fyzické, lymfatické, energetické i emocionální (každá konstituce vyžaduje odlišný přístup, použití jiného masážního oleje a bylin, ale i jiná stravovací a pohybová doporučení). Vše je řešeno v širších souvislostech - hledají se příčiny a současně se odstraňují důsledky vzniklých nežádoucích stavů. Tělo je vnímáno jako „soubor“ energetických center, drah a bodů, přes které lze působit na jednotlivé kosti, klouby, svaly a další orgány; jejich aktivací se spouštějí ozdravné procesy, které přispívají k obnovení celkového zdraví a přirozené rovnováhy v těle. Masáže se provádějí celotělově (holisticky) a intuitivně - střídavě klidnými, plynulými, jemnými a dlouhými doteky (tahy, kruhy, hlazením) a střídavě rychlejšími, rytmickými, silnějšími a razantnějšími hmaty (tlaky, stisky, promačkáváním). Podle rychlosti, plynulosti a důraznosti prováděných masážních pohybů tělo uklidňují, stimulují nebo povzbuzují. Jejich účinek je pomalejší (projeví se postupně až po určité době), ale trvalejší (zvláště pokud se člověk řídí danými doporučeními a žije v souladu se zásadami zdravého životního stylu a s příro-
dou) a kromě úlevy přinese i pocit štěstí.

Na Západě, zejména pak v Evropě (např. ve Švédsku, Německu, Španělsku, Itálii či Řecku), jsou masáže součástí péče o tělo a dobrou zdravotní kondici. Západní masáže jsou hlavně nápravnými a léčebnými metodami klasické medicíny. S přihlédnutím k individualitě a originalitě každého člověka se nejčastěji pracuje jen na fyzické či lymfatické úrovni lidského těla (každá konstituce vyžaduje odlišný přístup, použití jiného masážního oleje a bylin, ale i jiná pohybová doporučení). Napravují se již vzniklé zdravotní obtíže a léčí se jejich nežádoucí důsledky. Tělo je vnímáno jako „soubor“ jednotlivých kostí, kloubů, svalů a dalších orgánů, které se ošetřují přímo nebo reflexně. Masáže se provádějí většinou jen na konkrétních problematických partiích těla a podle přesných masážních postupů - střídavě rychlejšími, rytmickými, silnějšími a razantnějšími hmaty (hnětením, tepáním, chvěním) a střídavě klidnými, plynulými, jemnými a dlouhými doteky (roztíráním, třením, vytíráním).
Podle rychlosti, plynulosti a důraznosti prováděných masážních pohybů tělo uklidňují, stimulují nebo povzbuzují. Jejich účinek je rychlý a intenzivní (přináší okamžitou úlevu), ale krátkodobý (pro lepší kvalitu zdraví je potřeba řídit se danými doporučeními a tělo ošetřovat pravidelně).

I když jsou lidé rozdílně hmatově vnímaví, při troše zájmu, soustředění, citlivosti a energie se masáži lze poměrně snadno naučit, protože se v podstatě jedná o propracování činností, které v případě pocitu bolesti děláte zcela instinktivně. Nejprve je ale potřeba získat základní přehled a potřebné teoretické znalosti a posléze si osvojit důležité praktické dovednosti.

Moderní masážní postupy v sobě pojí tradice a moudrost Východu a současně volnost Západu. Kombinací účinných speciálních technik východní a západní medicíny, léčitelského umění a osobitého „rukopisu“ terapeuta a individuálních potřeb ošetřované osoby vznikají originální masérská „díla“, která přinášejí harmonii, radost i užitek.

KONTRAINDIKACE MASÁŽÍ

KONTRAINDIKACE je stav, kdy masáž nelze provádět vůbec (celková = absolutní) nebo ji nelze provádět na některých částech těla (místní = relativní). Při vážných zdravotních obtížích je nutné neprodleně vyhledat odborné lékařské vyšetření a masáž odložit! V případě nejasností o vhodnosti masáže je třeba poradit se předem s lékařem!

CELKOVÁ KONTRAINDIKACE

Celková kontraindikace nastává při

při srdečních onemocněních
při generalizovaných nádorových onemocněních
při aterosklerotických onemocněních
při onemocněních dutiny břišní, spojených se záněty nebo krvácením (appendicitis, adnexitis, cholecystitis, žlučníkový vřed, dvanácterníko-
vý vřed, nádory zažívacího traktu)
při poraněních dutiny břišní
při závažnějších krvácivých stavech (hemofilie, leukémie)
při horečnatých, infekčních nebo akutně zánětlivých onemocněních
při stavech vyžadujících klid na lůžku
při celkové tělesné vyčerpanosti nebo sešlosti (při selhání životně důležitých orgánů)
při akutních psychózách a stavech pod vlivem alkoholu, drog a psychotropních látek.

MÍSTNÍ KONTRAINDIKACE

Místní kontraindikaci je třeba dodržovat v / na

v místech hnisavých nebo plísňových onemocnění
v místech zanícených kloubů (akutní revmatismus, dekompenzované artrózy, akutní ataka dny)
v místech krvácejících poranění nebo rozsáhlejších zhmožděnin a zlomenin
v místech pokousání zvířetem či uštknutí hadem
v místech popálenin, opařenin nebo poleptaných ploch na kůži
v místech křečových žil (varixů), zánětu žil nebo bércových vředů
v místech otoků nejasného původu
v místech zvětšených místních uzlin, nádorů, bradavic, mateřských znamének, zanícených nebo vředových afekcí
v bedrech při akutních onemocněních ledvin
na břiše u těhotných žen a šestinedělek a u žen při menstruaci
na břiše při akutních onemocněních žlučníku
na břiše při úporné zácpě nebo při průjmech
na břiše při nevyprázdněném močovém měchýři
na genitáliích a v jejich nejbližším okolí
na prsních bradakách u mužů a na celých prsou u žen.

DOPORUČENÍ

Aby masáže mohly správně „zafungovat“, je vhodné dodržet následující doporučení:

DOPORUČENÍ PŘED MASÁŽÍ

je-li to možné, tak v den masáže odpočívat nebo dělat jen fyzicky či psychicky nenáročné činnosti !
nepít alkohol a neužívat drogy, ani psychotropní látky
nedávat si větší jídlo (jinak bude tělo muset pracovat na trávení a důkladně se neuvolní)
nepoužívat deodorant, ani tělový spray (jinak budou tyto přípravky blokovat léčivé účinky přírodních esenciálních olejů
nekoupat se v horké vodě, ale dát si spíše studenou sprchu (jinak se oleje okamžitě vsáknou do pokožky)
při teplotě, horečce, rýmě, kašli, nachlazení, chřipce, angíně, nevolnosti, slabosti, kožních vyrážkách, plísních, vředech, nádorech, modřinách, hnisajících ložiscích či jiných zdravotních problémech a kontraindikacích masáž raději odložit!
při vážných zdravotních obtížích je nutné neprodleně vyhledat odborné lékařské ošetření a masáž odložit!
v případě nejasností o vhodnosti masáže je třeba poradit se předem
s lékařem!

DOPORUČENÍ PO MASÁŽI

alespoň 5 minut po masáži ještě zůstat v klidu ležet a teprve potom pomalu vstát
co nejdříve po masáži vypít sklenici čisté vody
po zbytek dne pít hodně tekutin, aby se tělo mohlo důkladně detoxikovat
nepít alkohol a neužívat drogy, ani psychotropní látky
nekoupat se, ani se nesprchovat minimálně 12 hodin po ošetření, aby se oleje mohly účinně absorbovat do pokožky
neprovádět již žádné fyzicky nebo psychicky náročné činnosti!

DOPORUČENÍ PŘI REDUKCI TĚLESNÉ HMOTNOSTI

pro kvalitní a dlouhý život je nezbytně nutné vést zdravý životní styl - pobývat dostatečně dlouho na zdravém vzduchu, pravidelně provozovat aktivní pohyb, starat se o fyzický vzhled, udržovat si optimální tělesnou hmotnost, zachovávat zásady správné životosprávy, dbát na správnou skladbu a složení stravy, dodržovat pitný režim
pohybový aparát je potřeba zatěžovat alespoň na 65-75% svého maxima, jinak ochabuje, pozbývá své funkční schopnosti a ztrácí podíl svalové tkáně; délka a intenzita provozované pohybové aktivity určuje, zda tělo bude snižovat své tukové zásoby nebo zvyšovat objem svalové hmoty - měřítkem je tepová frekvence, kterou si může-
me změřit např. na vnitřní straně zápěstí přiložením prstů na tepnu (počet tepů za 10 sekund x 6 = tepová frekvence za 1 minutu)
maximální tepová frekvence (MTF) odpovídá maximální možné intenzitě zatížení, kterou je organismus schopen dosáhnout a krátko-
době udržet v tzv. aerobní zóně (s přísunem kyslíku) - je daná v závis-
losti na pohlaví a věku jedince a na způsobu zatížení; vypočítává se:

MTF = 209 - (0,7 × věk v letech)

- u žen optimální MTF = 65%

MTF = 214 - (0,8 × věk v letech)

- u mužů optimální MTF = 75%

metabolický věk (MV) jedince odpovídá poměru svalové a tukové tkáně, opotřebování organismu a stavu metabolismu; stanovuje se bioimpendační metodou na diagnostickém přístroji, např. InBody, BodyStat - metebolický věk by ideálně měl být o polovinu nižší, než je věk skutečný - dá se upravit zvýšením tělesné aktivity, zvětšením množství a objemu svalů, snížením zásob viscerálního tuku (= tukové zásoby v životně důležitých orgánech uvnitř tělní dutiny, např. v ját-
rech, ledvinách, ...), zlepšením bazálního metabolismu (= energie potřebná k udržení základních životních funkcí) a detoxikací organismu; vypočítává se podle vzorce::

MV = věk v letech : 2

- u žen i u mužů optimální MV = 90-110%

optimální tělesné proporce závisí na genetice a pohlaví jedince, na vě-
ku, na hmotnosti, na výšce, na obvodu pasu a boků, na typu postavy, na stavbě těla, na množství a objemu svalů, na opotřebování tkání,
na podílu vody v organismu, na zásobách tělesného podkožního a viscerálního tuku, na množství neodbouraných toxinů, na bazálním metabolismu, na vykonávaných činnostech a na mnoha dalších faktorech - přesně a spolehlivě to může posoudit jen odborník, který jedinci provede patřičná antropometrická a biochemická vyšetření; vypovídací hodnotu ale mají i některé testy a indexy, které si můžeme udělat sami, např. Brockův index tělesné hmotnosti (BI), Queteletův index tělesné hmotnosti (BMI), index tělesného tuku (WHR), index bazálního metebolismu (BMR), index energetické spotřeby (BMRp) a další
Brockův index tělesné hmotnosti (BI) je ideální tělesná hmotnost daná v závislosti na pohlaví jedince, výšce a typu postavy; hranice přirozené tělesné hmotnosti, tzv. kritický bod je krajní mez biologické rovnováhy organismu - pokud by tělesná hmotnost klesla pod tuto hranicí, mohlo by dojít k ohrožení životních funkcí organismu; vypočítává se podle vzorce:

BI = (výška v cm - 100) - 10%

- u žen optimální BI = 90-100%

BI = (výška v cm - 100) + 10%

- u mužů optimální BI = 100-110%

Queteletův index tělesné hmotnosti (BMI) je stupeň zmnožení tělesného tuku v organismu (např. obezita, podvýživa) daný poměrem tělesné hmotnosti a výšky v závislosti na pohlaví jedince a typu postavy; vypočítává se podle vzorce:

BMI = hmotnost v kg : (výška v m)²

- u žen optimální BMI = 19-24kg/m²
- u mužů optimální BMI = 20-25kg/m²

index tělesného tuku (WHR) je fyziologická mez potřebného tělesného tuku daná poměrem obvodu pasu a boků v závislosti na pohlaví jedince a typu postavy; vypočítává se podle vzorce:

WHR = obvod pasu v cm : obvod boků v cm

- u žen optimální WHR = 0,75-0,80cm (zvýšené riziko kardiovaskulárních a metabolických onemocnění při ob-
vodu pasu > 80cm a při zásobách tělesného viscerálního tuku > 35%)
- u mužů (optimální WHR = 0,85-0,90cm (zvýšené riziko kardiovaskulárních a metabolických onemocnění při ob-
vodu pasu > 94cm a při zásobách tělesného viscerálního tuku > 25%)

index bazálního metabolismu (BMR) je množství energie potřebné
k zachování základních životních funkcí bez provozování dalších pohybových aktivit, které je dané součtem koeficientu a ekvivalent-
ních násobků tělesné hmotnosti, výšky a věku v závislosti na pohlaví jedince a typu postavy; vypočítává se podle vzorce:

BMR = [655 + (9,6 × hmotnost v kg) + (1,7 × výška v cm) - (4,7 × věk v letech)] × 4,2

- u žen optimální BMR = 4 400 - 5 000KJ

BMR = [66 + (13,7 × hmotnost v kg) + (5 × výška v cm) - (6,8 × věk v letech)] × 4,2

- u mužů optimální BMR = 6 400 - 7 600KJ

index energetické spotřeby (BMRp) je optimální množství energie potřebné k zachování základních životních funkcí a k provozování předpokládaných pohybových aktivit, které je dané násobkem ekvivalentního koeficientu a indexu bazálního metabolismu v závislosti na tělesné hmotnosti, výšce, věku, pohlaví jedince, typu postavy a náročnosti provozované aktivity; vypočítá se podle vzorce:

BMRp = 0,9 × BMP při neaktivitě a redukci tělesné hmotnosti

- u žen optimální BMRp = 3 960 - 4 500KJ
- u mužů optimální BMRp = 5 760 - 6 840KJ

BMRp = 1,2 × BMP při nízké aktivitě (pomalá chůze)

- u žen optimální BMRp = 5 280 - 6 000KJ
- u mužů optimální BMRp = 7 680 - 9 120KJ

BMRp = 1,3 × BMP při střední aktivitě (rekreační cvičení)

- u žen optimální BMRp = 5 720 - 6 500KJ
- u mužů optimální BMRp = 8 320 - 9 880KJ

BMRp = 1,7 × BMP při velké aktivitě (vrcholový sport)

- u žen optimální BMRp = 7 480 - 8 500KJ
- u mužů optimální BMRp = 10 880 - 12 920KJ

BMRp = 1,9 × BMP při extrémní aktivitě (těžká fyzická
celodenní činnost)

- u žen optimální BMRp = 8 360 - 9 500KJ
- u mužů optimální BMRp = 12 160 - 14 440KJ

cílem REDUKCE TĚLESNÉ HMOTNOSTI je odbourat nadbytečný podkožní a viscerální tuk bez ztráty množství a kvality svalové tkáně; za tímto účelem je třeba provozovat aerobní pohybové aktivity
při nízké nebo střední intenzitě a přiměřené srdeční tepové frekvenci - vždy minimálně 40-60 minut (čímž dojde ke zvýšení energetického výdeje) a současně omezit příjem potravy (čímž se sníží energetický příjem), ale zachovat dostatečný, komplexní a pravidelný příjem živin, minerálních látek, stopových prvků, omega-3 nenasycených mastných kyselin, vlákniny a vitamínů, které tělo potřebuje pro svou optimální funkci
doporučovanými aerobními pohybovými aktivitami pro zlepšení a udržení ideálního stavu jsou např. přeskoky přes švihadlo, jízda na ro-
dopedu, spinningovém, trekkingovém či horském kole, jízda na koleč-
kových bruslích, jízda na skeateboardu či snowboardu, sjezdové lyžování, běh na lyžích, jogging (běh), walking (rychlá chůze), chůze na stepperu, chůze do schodů, step-aerobic, aerobic, bodystyling, bodyforming, pilates, gymnastika, tanec, kick-box, volejbal, badminton, tenis, veslování, potápění a plavání
individuálně (nejlépe denně) je vhodné provádět účinné cviky
na zpevnění tkání a svalů - především lýtek, stehen, hýždí, boků a břicha - při nejasnostech o vhodnosti cvičení se předem poradit s tre-
nérem či lékařem; při zdravotních obtížích necvičit a vyhledat odborné lékařské ošetření !!
při 1. a 2. stupni celulitidy je dobré absolvovat ruční nebo přístrojovou profesionálně provedenou intenzivní kůru speciálních anticelulitidových či jiných lymfodrenážních masáží a zábalů (maximálně 1 - 2 x ročně); při 3. a 4. stupni celulitidy je bezpodmíneč-
ně nutné navštívit specializované lékařské zařízení, hubnout pod doh-
ledem lékaře a případně podstoupit liposukci (= metodu plastické chirurgie, při které se z podkožních tkání odsává nadbytečný tuk) - více viz CELULITIDA (MEDOVÝ RITUÁL TOTOKA)
každé ráno a večer se sprchovat střídavě teplou vodou (po dobu
60 sekund) a studenou vodou (po dobu 20 sekund), provést stimulační automasáž sisalovou rukavicí nebo kartáčem - především lýtek, stehen, hýždí, boků a břicha - a poté do pokožky vmasírovat anticelulitidové přípravky (aplikovat jen lokálně, nanášet plynulými dlouhými tahy směrem k srdci); zvýšené odbourávání podkožních tuků stimulovat termozábaly (minimálně 1 - 2x týdně) - nevhodné jsou horké koupele, sauna a silné sluneční záření, včetně solária
před cvičením nebo před anticelulitidovým či lymfodrenážním ošetře-
ním si nedávat větší jídlo (jinak bude tělo muset pracovat na trávení a důkladně se neuvolní); co nejdříve po cvičení či po anticelulitidovém či lymfodrenážním ošetření vypít sklenici čisté vody (aby se tělo mohlo detoxikovat) a alespoň hodinu poté nejíst (neboť metabolismus zvýšený pohybovou aktivitou organismu odbourává tuky, ale při příjmu potravy ho přeruší a začne místo toho zpracovávat a ukládat živiny); nikdy nepít alkohol a neužívat drogy, ani psychotropní látky
doporučovanou energetickou hodnotu a skladbu stravy je třeba předem zkonzultovat s výživovým poradcem či dietologem (s ohledem na zdravotní stav jedince) !
denní energetický příjem je vhodné snižovat postupně - průměrně vždy o 1000KJ týdně - až na minimální hranici pro redukci tělesné hmotnosti, která je u žen = 3960KJ a u mužů = 5760KJ (pod tuto hranici by denní energetický příjem nikdy neměl klesnout bez doporučení a dozoru odborníka)
zároveň je třeba dbát na to, aby strava byla pestrá a obsahovala všechny potřebné živiny (bílkoviny, sacharidy, uhlovodany a tuky) a další důležité minerální látky, stopové prvky, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, vlákninu a vitamíny - preferovat syrové ovoce, zeleninu, brambory, rýži, luštěniny, celozrnné obiloviny, ryby, netučnou drůbež, libové telecí, hovězí a vepřové maso, čisté zeleninové a masové vývary, rostlinné tuky, nízkotučné mléko, jogurty, tvarohy, sýry a zakysané mléčné výrobky; omezit jednoduché cukry, kompoty, džemy, zeleninu nakládanou v sladkokyselém nálevu, pšeničné výrobky, bílé pečivo, těstoviny, tučné maso, vnitřnosti, uzeninu, živočišné tuky, smetanu a smetanové výrobky
postupně upravit denní energetický příjem potřebných živin - bílkoviny na 30% z celkového příjmu, sacharidy a uhlovodany na 55%
z celkového příjmu a tuky na 15% z celkového příjmu; strava musí být nejenom energeticky vyvážená, ale také chutná, jednoduchá, rychlá na přípravu a vždy esteticky upravená
nejefektivnější je stravu rozdělit na 5 menších denních dávek a konzumovat je pravidelně a v klidu (na jídlo si vyhradit dostatek času), nejlépe v intervalu 3 hodin; poslední jídlo by mělo být nejpozději
2 hodiny před spaním - snídaně by měla tvořit 25% z celkového denního energetického příjmu, přesnídávka 10% z celkového denního energetického příjmu, oběd 35% z celkového denního energetického příjmu, svačina 10% z celkového denního energetického příjmu a večeře 20% z celkového denního energetického příjmu
1x týdně je možné zařadit tzv. odlehčovací den - tj. konzumovat pouze ovoce nebo zeleninu, a to v množství přibližně 2,5 kg na den (při dodržování pitného režimu); nikdy však nehladovět
velice důležité je dodržovat optimální pitný režim, což představuje denně vypít 2-3l čisté pramenité vody, neslazených bylinných čajů nebo ovocných a zeleninových šťáv
ráno na lačno vypít sklenici neperlivé vody se šťávou z 1 citrónu a
1 pomeranče (aby se účinně nastartoval metabolismus)
během redukce tělesné hmotnosti nepít kávu, colu a alkohol, neužívat drogy, psychotropní látky, ani bolest tišící léky (protože toxikují organismus a zatěžují játra)
nikdy se nesnažit redukovat tělesnou hmotnost pod její kritický bod, hubnout pomalu - zdravý je úbytek 0,5 - 1 kg tělesné hmotnosti za týden; při větším úbytku hmotnosti dochází velmi často k tzv.
jo-jo efektu (= po přerušení redukce a návratu k původnímu stylu stravování se úbytek tělesné hmotnosti opět nabere zpět)
změna stravovacích návyků musí být postupná, celková a dlouhodobá (nejlépe trvalá) - k úspěchu je třeba velké cílevědomosti a trpělivosti!!